GEOGRAFICKÉ INTERAKCE BYDLENÍ A DOPRAVY |
Geografické interakce bydlení a dopravy
Interakce dopravy a bydlení jsou integrální součástí současné společnosti. Vzájemné propojení těchto dvou fenoménů není jednostranné, nýbrž naopak - jeden podmiňuje, ať už více nebo méně, ten druhý. Mezi takovéto interakce můžeme zahrnout vývoj dopravních propojení sídel, rozvoj městské hromadné dopravy (MHD) či integrovaných dopravních systémů (IDS), řešení problémů s parkováním v sídlištních celcích, rezidenční suburbanizace a s ní spojený nárůst intenzity dopravy a řada dalších jevů.
Rezidenční suburbanizace je v současnosti jedním z nejsilnějších suburbanizačních procesů, které výrazným způsobem, které výrazným způsobem mění sociálně prostorovou diferenciaci obyvatelstva v České republice. Mezi oblasti nejvíce zasažené tímto procesem patří velká města a jejich zázemí. Suburbanizace je zároveň zodpovědná za vysoké nárůsty individuální automobilové dopravy, které jsou způsobeny posilováním centripetálních (směrem ze zázemí do města), centrifugálních (směrem z města do zázemí) i tangenciálních (v rámci zázemí) pohybů uvnitř městského regionu.
S postupující suburbanizací v zázemí města dochází k jejímu rozptýlení i do velmi odlehlých a hůře vybavených částí městského regionu. Většina obyvatel stěhujících se do obcí v zázemí města si však v něm uchovává velkou část aktivit, což vede ke zvyšující se dojížďce za prací, službami či za přáteli a příbuznými. Jak již bylo zmíněno, nejvýznamnějším dopadem suburbanizace je podstatné zvýšení individuální automobilové dopravy mezi jádrem a zázemím města v důsledku nové lokalizace funkcí. Závislost na automobilu je zřejmá zejména v obcích, které neleží v blízkosti železniční dráhy. Rozložení přepravních výkonů hovoří v místech bez železnice jednoznačně ve prospěch automobilu, kterému dává řada obyvatel přednost před autobusovou dopravou. Oba dopravní prostředky (autobus i osobní automobil) využívají logicky stejných dopravních cest, pouze výjimečně jsou autobusy na silnicích zvýhodněny např. vlastním jízdním pruhem. Pro mnohé obyvatele s vyšším sociálně ekonomickým statusem je automobil právě výrazem sociálního postavení.
Dopad rezidenční suburbanizace na zvýšení dopravních intenzit je zřejmý v nárůstu dopravních výkonů v zázemí českých měst. Jako příklad lze uvést nárůsty dopravy v jihovýchodním zázemí hlavního města. Na některých úsecích silničních komunikací došlo k tak vysokým nárůstům dopravních výkonů, že je v ranní a večerní špičce pravidelně sužují dopravní zácpy. Významné problémy způsobují zejména nákladní vozidla, která objíždějí Prahu po silnicích nižších tříd a projíždějí řadou suburbánních sídel, např. po silnici 101 spojující brněnskou a hradeckou dálnicí. Vedle rezidenční formy suburbanizace hraje významnou úlohu v nárůstu silniční dopravy zejména decentralizace obchodu, zábavy a některých druhů služeb. Situaci významně zhoršuje rostoucí koncentrace logistických areálů v těsném zázemí Prahy.
úkol 1: Dostupnost bydlení z centra města
úkol 2: Dostupnost bydlení od zastávek MHD
úkol 3: Terénní mapování parkovacích ploch
Doporučená literatura
OUŘEDNÍČEK, M., TEMELOVÁ, J., POSPÍŠILOVÁ, L. (2011): Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky. Karolinum, Praha, s. 131-132.
ŘEZÁČ, M., FENCL, I. (2009): Vybrané otázky rozvoje dopravy ve městech. VŠB-TU, Ostrava.