| Otázka 1: Který český vynálezce byl průkopníkem v elektrické železniční trakci? | |
| a) | bratranci Veverkové |
| b) | František Křižík |
| c) | Prokop Diviš |
| d) | Alfred Bernard Nobel |
František Křižík (8. července 1847 - 22. ledna 1941)
Narodil se v pošumavském městečku Plánice jako syn ševce a posluhovačky. Díky chudým poměrům, ze kterých pocházel, si nemohl zaplatit složení maturity na pražské reálce, na které studoval. I přesto se však díky přízni profesora Václava Zengera dostal jako mimořádný posluchač na pražskou techniku. Během studií si různě přivydělával např. i v továrně na výrobu telegrafické a signalizační techniky, kde se mu podařil jeho první vynález zdokonalující tehdejší železniční signalizaci. Po ukončení studií začal pracovat jako opravář a úředník na železnici. Až do roku 1878, kdy navštívil světovou výstavu v Paříži, se Křižík věnoval především dalšímu zdokonalování železniční signalizační techniky. Na pařížské výstavě byl zcela uchvácen elektřinou a začal se její problematikou a především jejím využitím intenzivně zabývat. Roku 1880 si nechává František Křižík patentovat obloukovou lampu.
Křižík se přestěhoval do Plzně, kde si zakládá dílnu na výrobu obloukových lamp a zavádí osvětlení v papírně svého přítele a spolupracovníka Eduarda Maria Prosper Piette. Ten také pomáhá Křižíkovy s odbytem jeho obloukových lamp v tuzemsku i za hranicemi. Roku 1882 Křižík opět navštěvuje Paříž, aby na zdejší výstavě předvedl svou obloukovou lampu. Ta zde sklidila takový úspěch, že si domů odváží zlatou medaili. Společně s dalšími oceněními přicházejí i další zakázky a nabídky o koupi koncese na výrobu obloukových lamp. Jejich prodejem Křižík získal dostatek peněz, aby si mohl pronajmout na pražském Karlíně tovární budovu.
Roku 1887 získává Křižíkova firma zakázku na instalaci elektrického osvětlení Jindřichova Hradce a o něco později Písku. Křižík si byl vědom prázdného trhu s elektřinou a elektrotechnickým materiálem, a proto staví první pražskou elektrárnu a výrobu ve své továrně dále rozšiřuje.
Roku 1891 uvedl u příležitosti konání Zemské jubilejní výstavy v Praze do provozu první elektrickou tramvaj na území Rakouska-Uherska vozící cestující z Letné do Stromovky. Jedním z posledních velkých úspěchů Křižíka byla stavba elektrické pouliční dráhy v Praze (Florenc - Karlín - Libeň - Vysočany; 1896) a dnes již legendární první elektrická železnice na našem území trať Tábor - Bechyně (1903), jejíž veškeré elektrotechnické zařízení bylo Křižíkovy provenience.
Ačkoliv se tento český velikán stal průkopníkem elektrické energie v českých zemích, tak se během První světové války dostává do výrazných finančních problémů a je nucen přenechat svou firmu bance. Český Edison, jak se někdy inženýru Františku Křižíkovi také říká, zemřel v období Protektorátu Čechy a Morava ve Stálci u Tábora.